Mouky

Mouka je spolu s litinovým hrncem, to nejdůležitější v tomto receptu.

V tomto receptu jsou explicitně uvedeny mouky BIOHARMONIE od společnosti PRO-BIO: špaldová chlebová nebo špaldová celozrnná, a žitná chlebová nebo žitná celozrnná. To jsou opravdu nejvhodnější a nejlepší mouky, se kterými docílíme 100% úspěch. Ještě na podobné úrovni jsou mouky z mlýn Dubský, ale jejich produkty jsou obtížněji k dostání.

Nic jiného nemá opravdu cenu zkoušet, neb přijde zklamání. Důrazně varuji např. nahradit žitnou mouku těmi levnými ze supermarktů, osobně jsem vyzkoušel žitnou mouku s tou babičkou na obrázku, a byla to opravdu katastrofa (zde jsou některé poslední testy mouk). Taktéž varuji před lacinou špaldovou moukou, která je běžně na internetu a v prodejnách se zdravou výživou, jejíž cena lehce přesahuje 30 Kč. Už to, že její cena je méně než poloviční, oproti kvalitním špaldovým moukám, by mělo být varování.  Ve skutečnosti je to jakýsi odpad, co zřejmě zbyl po přesívání. Taková mouka samozřejmě velmi špatně kyne. Podobné je to, pro někoho možná překvapivě,  když si necháme namlít špaldové zrno v některém z farmářských obchodů. Je to opravdu celé zrno, včetně slupek a taková mouka také špatně kyne. Někdo si může říci, že si ji pak doma přeseje sám, nebo že má doma i mlýnek na obilí, a že také pak mouku přesívá. No, to už ale nejsme daleko od toho, pěstovat si i vlastní obilí. 😀    I když musím uznat, že čerstvě umletá mouka, je daleko více (hl. chuťově) kvalitnější, než ta (delší čas) skladovaná.

Mouky BIOHARMONIE nebo z mlýnu Dubský, jsou kvalitní, přesáté, připraveny k okamžitému zpracování.

Důležité: nejlepší je asi kombinace mouk špaldové chlebové a žitné chlebové, nejzdravější je samozřejmě kombinace špaldové celozrnné a žitné celozrnné. Je však třeba mít na zřeteli, že čím více je směs mouk celozrnnější, tím menší jsou bubliny, chléb je méně nadýchaný,  a potřebuje samozřejmě více vody. To samé platí, když je větší poměr mouky žitné. Takže opět je něco za něco. 😉

Jediné co lze u tohoto receptu bez problémů měnit, je poměr žitné a špaldové mouky u suché směsi (tedy ve prospěch špaldové). Hlavní recept je koncipován pro chléb blížící se „půl na půl“, tedy složený přibližně z půl mouky špaldové, půl žitné (vč. kvásku). Tento poměr ale můžeme klidně změnit, ve prospěch mouky špaldové, namísto 450g špaldové a 300g žitné, např. 500g špaldové a 250g žitné, nebo 600g špaldové a 150g žitné, apod. Ostatně zde je i druhá varianta receptu, kde je tento poměr výrazně změněn ve prospěch špaldové mouky. Je to zkrátka na vyzkoušení každého, jaký chléb mu bude více chutnat. Ovšem asi nejzdravější varianta je hlavní recept blížící se „půl na půl“, navíc s použitím celozrnných mouk.

Špalda.

V dnešní době drtivá většina potravin vyrobených z mouky, je z bílé pšeničné mouky (nazývané též někdy „bílý jed“), jedná se o přešlechtěné (někde i navíc geneticky manipulované) odrůdy, zejména jde o pšenici setou. Tuto mouku konzumujeme prakticky neustále, neb je přítomna ve většině dnes průmyslově vyráběných potravin. A samozřejmě pro naše zdraví přínosem není, je to právě naopak.

U špaldy se jedná o prastarý, někdy uváděno i „nešlechtěný“ (v dnešní době se to ale už tak říci nedá), druh pšenice, vedle jednozrnky a dvouzrnky. Nicméně i ta dnešní špalda je neporovnatelná z běžnou pšenicí, obzvlášť pak v celozrnné formě. Je přínosná nejen svým příznivým složením, ale i vysokou schopností odolnosti  proti škůdcům, chorobám, minimální reakcí na hnojení a poměrně nízkým nárokům na půdu i podnebí.  Její jedinou nevýhodou je nízká výnosnost, proto je tak drahá.  Špalda od PRO-BIO je asi to nejlepší, co se dá dnes u nás zakoupit.